Tak jsme mistři no a cooooo

ano, vážení přátelé ano, je to doma, je to tam, jsme mistři!!!!!! tak jsme mistři no a coooo, no a coooo, no a cooooooo!!!!! Od rána infarktové stavy, myšlenky všemi směry a břichabol jako velkej .... ne děti, ne naši borci, ale já!!!! Ufff, už to máme za sebou a dopadlo to nejlíp jak mohlo. První zápas proti Nové Včelnici byl plně v naší režii, výhra 5:0, skvěle chlapci, tleskám, ale břichabol nemizí, pak pauza v podobě jednoho zápasu mezi Včelnicí a naším největším dnešním soupeřem Třeběticemi. Skoro v pravé poledne byl zahájen rozhodující zápas, a to tak, že skutečně rozhodující, buď výhra a mistři nebo prohra a druhé místo. Žaludek na vodě, infarkt v rozjezdu. První gol v naší bráně, neee, já to nepřežiju. Poslední minuta prvního poločasu, do kabin jdeme ve stavu 1:1, ufff. Už jen dvacet minut nás dělí od slz štěstí nebo zklamání. Ve třetí minutě druhého poločasu kopeme penaltu, kdo to kope, Bíca, no tvl. dej to, dej to. Dal to!!!! hurá, vedeme 2:1. Teď to udržet nebo ještě přidat, šíleně dlouhá čtvrthodina. Pískej konec, pískej konec aaaaa píská konec HURÁÁÁÁÁÁ uffff a je to. nekonečná radost, slzy štěstí, radosti, úlevy. Neskutečné, dokázali to, pro sebe, pro trenéra, pro nás rodiče, slzíme všichni. HOŠI DĚKUJEM, HOŠI DĚKUJEM .......

fotogalerie zde